Hauptquelle · Althochdeutsches Wörterbuch
lînbruoh st. f.
lînbruoh st. f. , mhd. lînbruoh; an. línbrœkr pl. — Graff III,278. lin-pruah: acc. pl. Gl 1,279,51 ( Jb-Rd ); -pruoh: nom. pl. 652,5 ( M, 4 Hss., 1 Hs. -p r -); dat. pl. - ] un 346,35 ( M, 2 Hss. ); acc. pl. - ] 331,65 ( M, 3 Hss. ); -pruohhun: dat. pl. 346,36 ( M ); -pruoch: nom. sg. ebda. ( M ); nom. pl. - ] 652,6 ( M, 2 Hss. ); -prvoc: acc. pl. 331,66/67 ( M, clm 4606, 12. Jh. ); -pruch: nom. pl. 652,7 ( M, 2 Hss. ); acc. pl. - ] 331,66 ( M ); - ] e 67 ( M, clm 17403, 13. Jh.; mit Übergang in die i- Dekl., vgl. Braune, Ahd. Gr. 15 § 241 Anm. 1 ); -prvich: dass. 66 ( M; zu -vi- vgl. Weinhold…